Nové koření celé

Kuličky nového koření se nejčastěji přidávají do masových vývarů, omáček i polévek. Lehce podrcené kuličky se přidávají do marinád na kuřecí a vepřové maso, nebo do základů na guláš.

Balení:

Sáček (znovuuzavíratelný) 60 ml - 23 g.......................24 Kč
Kořenka 80 ml - 29 g.................................................39 Kč
Sáček (znovuuzavíratelný) 600 ml - 230 g..................164 Kč
Kořenka 600 ml - 230 g............................................204 Kč

Vámi zvolený typ balení výrobku napište prosím do poznámky při objednávce. Při zvolení 600 ml balení bude objednávka přepočítána a konečná cena objednávky potvrzena emailem. Děkujeme za pochopení

Použití:

Nové koření se používá stejnou měrou celé i mleté. Celé kuličky nového koření se nejčastěji přidávají do masových vývarů, omáček i polévek. Lehce podrcené kuličky se přidávají do marinád na kuřecí a vepřové maso, nebo do základů na guláš. Často se přidává i při rýže, spolu hřebíčkem a bokovým listem. Smícháním nového koření s černým, bílým a zeleným pepřem získáme krásně aromatickou a pikantní směs do mlýnku na koření. Aromatické kuličky se přidávají i do vonných směsí (potpourri).

Mleté nové koření je častou přísadou do kořenících směsí a to nejen na maso a grilování, ale i do perníku nebo do jablečných koláčů a závinů. Špetka nového koření patří i do rajské omáčky nebo do kečupu.

Historie:

Nové koření bylo přivezeno z objevitelských cest do Ameriky v 15. století, ale trvalo dalších 200 let, než si našlo cestu na Evropský stůl. Pravidelné dodávky do Anglie začaly až v roce 1737 a nové koření se začalo používat na dochucení ryb a zvěřiny. Právě relativně opožděný příchod do Evropy dal tomu koření název „nové koření“.

Pěstování a zpracování:

Pimentovník pravý (Pimenta dionica) je tropický stálezelený strom vysoký 10-15 m s oválnými, lesklými listy. Stromy začínají plodit po pátém roce a jsou plně plodící dvacet let. Kvete malými bílými květy, po nichž se v létě objeví malé zelené plody. Plody zráním získávají tmavě fialovou barvu, ale sklízejí se ihned, když dorostou plné velikosti. Při dozrávání totiž začínají rychle ztrácet vonné silice. Výška stromů znesnadňuje strojní sklizeň, proto je stále běžný ruční sběr. Plody se nechají několik dní „vypotit“, a pak se suší na slunci, čímž získávají svoji typickou tmavohnědou barvu.